Co stojí za chronickými nemocemi? První část

Od roku 1935 vzrostla míra chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby, astma, rakovina a diabetes, o 700 %.

V současnosti trpí chronickou nemocí 6 z 10 Američanů, ačkoli kouříme a pijeme méně, věnujeme se více cvičení a snažíme se jíst zdravěji (více ovoce a zeleniny, méně nasycených tuků a sodíku) než v minulých desetiletích, míra chronických onemocnění a obezity neustále stoupá.

Klíčovým faktorem může být spotřeba rostlinných olejů, známých také jako "oleje ze semen". Ty dnes tvoří až 20 % našich denních kalorií a zůstávají často opomíjené ve veřejném povědomí. Ale nejsou jediné, které by mohly mít vliv...

 

Prevalence chronických onemocnění v Evropě:

• 1980s: V 80. letech minulého století byla prevalence chronických onemocnění v Evropě relativně nízká ve srovnání s dnešními čísly.
• 2000s: Od roku 2000 došlo k výraznému nárůstu počtu případů chronických onemocnění. Počet případů diabetes a kardiovaskulárních chorob výrazně vzrostl.
• Současnost: Dnes trpí alespoň jedním chronickým onemocněním přibližně 50 % obyvatel Evropy, což je číslo srovnatelné s USA. Mezi nejčastější chronická onemocnění patří kardiovaskulární choroby, diabetes, chronické respirační nemoci a rakovina.

  

 

Chronická morbidita: pojmem se rozumí dlouhodobá onemocnění nebo zdravotní potíže. Podle dat z roku 2022 hlásilo 36,1 % obyvatel EU ve věku 16 let a starších, že se potýkají s dlouhodobými onemocněními nebo zdravotními problémy. Další informace naleznete na stránkách Eurostatu zde.

Jak jsme dospěli do bodu, kdy 60 % populace trpí jedním nebo více chronickými onemocněními? Jak je možné, že naše očekávaná délka zdravého života neustále klesá a téměř 40 % populace nejen že má nadváhu, ale je klinicky obézní?

Historická data ukazují, že chronické zdravotní problémy nebyly vždy tak rozšířené. První šetření z 30. let 20. století zaznamenalo prevalenci chronických onemocnění a postižení u dospělých na úrovni přibližně 7,5 % [1]. Do roku 2000 se tento podíl v USA zvýšil na 45 % [2] a v roce 2020 dosáhl 60 %.

Co je to chronické onemocnění?

Chronická onemocnění jsou dlouhodobé, obvykle neléčitelné stavy, které zahrnují srdeční choroby, astma, rakovinu a diabetes.

Tato onemocnění jsou často předcházena a mají dlouhotrvající dopady na zdraví jednotlivců. Výskyt chronických onemocnění stoupá již celé století, ale od roku 2000 se jejich nárůst zrychlil. Podíl dospělých ve středním věku s více chronickými onemocněními se mezi lety 2000 a 2010 zvýšil o 30 %, z 16,1 % na 21 %. Do roku 2014 se tento podíl vyšplhal na 32,1 % a dnes trpí více chronickými onemocněními 40 % dospělých v USA.

Je zřejmé, že někde děláme chybu. Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí čtyři hlavní faktory, které stojí za většinou chronických onemocnění:

1. Kouření tabáku
2. Nedostatkem fyzické aktivity
3. Nadměrnou konzumací alkoholu
4. Špatnou výživou

Navzdory prudkému nárůstu chronických onemocnění bychom očekávali, že se zvýší i rizikové faktory pro tato onemocnění. Avšak v některých případech se tyto faktory nezvyšují, což je proti očekáváním. Nyní se podívejme podrobněji na každý ze čtyř hlavních faktorů, začínáme používáním tabáku...

Pokles kouření a stoupající míra chronických onemocnění

Míra kouření výrazně poklesla během posledních 60-70 let, z historického maxima 45 % v roce 1954 na současných 13,7 %. Kouření je považováno za jednoho z hlavních přispěvatelů k chronickým onemocněním. Přestože míra kouření klesla téměř o 70 %, míra chronických onemocnění nadále prudce stoupá. I přes výrazný pokles počtu kuřáků dokonce i míra rakoviny stále roste.

 

To by nás vedlo k očekávání, že míra rakoviny klesne společně s mírou kouření, avšak realita je jiná. Ačkoli je znepokojující přemýšlet, jaké by dnes byly míry chronických onemocnění, kdyby téměř polovina populace stále kouřila, je zřejmé, že v posledních desetiletích došlo k jiným změnám, které nás činí stále nemocnějšími.

 

 

Nedostatek fyzické aktivity jako příčina chronických onemocnění?

CDC uvádí, že nedostatek fyzické aktivity je jednou z příčin chronických onemocnění, a doporučuje, aby každý dospělý absolvoval alespoň 150 minut mírné fyzické aktivity týdně. Jak si Američané a evropané stojí, co se týče dodržování těchto doporučení?

Přestože dnes cvičíme více, také více sedíme. V průběhu posledních desetiletí došlo k přechodu z pracovních pozic, kde byla fyzická aktivita běžnou součástí (například ve výrobě, stavebnictví či zemědělství), na práce za kancelářskými stoly, které vyžadují trávit celý den u počítače. Místo aby byli lidé během dne mírně aktivní, většinou sedí a jen občas se věnují krátkým intenzivním aerobním aktivitám.

Podobně jako přestání kouření, i pravidelné cvičení nepochybně pomáhá předcházet chronickým nemocem, ale samo o sobě to zřejmě není dostatečné. Zvýšený sedavý způsob života může snižovat přínosy plynoucí z cvičení a přispívat ke vzniku onemocnění. Přesto data nenasvědčují, že by zvýšená míra mírné fyzické aktivity měla klíčový význam v prevenci chronických nemocí.

 

Cvičení jistě pomáhá v prevenci chronických onemocnění, ale zdá se, že samo o sobě to nestačí k odvrácení trendu rostoucích měr těchto onemocnění. Sedavý životní styl může vyvážit přínosy plynoucí z cvičení a přispět k nárůstu chronických onemocnění (ref).

Nyní se zaměříme na další potenciální příčiny: jídla a nápoje, které konzumujeme, začínáme alkoholem…

 

3. Vliv nadměrné konzumace alkoholu na chronická onemocnění

CDC řadí nadměrnou konzumaci alkoholu a nevhodnou stravu mezi hlavní faktory přispívající k chronickým onemocněním. Podíváme-li se na trend spotřeby alkoholu za posledních 56 let, zjistíme, že do roku 1980 spotřeba stoupala, následně však nastal čtyřicetiletý pokles.

Jak ukazují data, kalorický příjem z alkoholu zůstal v posledních desetiletích relativně stabilní a od 80. let dokonce klesl, z 185 denních kalorií na osobu v roce 1980 na 161 denních kalorií v roce 2017 [7]. Ačkoli nadměrný alkohol může přispívat k onemocnění, jeho roli jako hlavního původce chronických nemocí je těžké určit, vzhledem k tomu, že jeho spotřeba zůstala stabilní, zatímco míry chronických onemocnění se zrychlily.

 

Spotřeba alkoholu v EU klesá: Největší poklesy v Estonsku, Řecku a Litvě
Za poslední dekádu došlo ke snížení spotřeby alkoholu ve většině zemí EU, přičemž největší poklesy byly zaznamenány v Estonsku, Řecku a Litvě (poklesy o přibližně 3 litry na dospělého). V Bulharsku, Lotyšsku a na Maltě došlo k mírnému nárůstu, ačkoliv spotřeba na Maltě zůstává výrazně pod průměrem EU (ref).

Proto bychom měli věnovat větší pozornost jiným potravinám, které přispívají kaloriemi...

 

4. Špatná výživa: Poslední z původců chronických onemocnění

Jak se vyvíjela naše strava v posledních desetiletích? Stavíme na lepších základech, nebo je naše výživa horší než dříve? Podle nedávné studie z Harvardu se Američané od roku 1999 do 2016 ve stravování zlepšili. Téměř 44 000 účastníků studie ukázalo zvýšení skóre v Indexu zdravého stravování, což je způsobeno vyšším příjmem vysoce kvalitních sacharidů, rostlinných bílkovin a nenasycených tuků a nižším příjmem přidaných cukrů [8].

Další studie a dvacetileté hodnocení Indexu zdravého stravování od USDA potvrzují, že mladí lidé se dnes stravují zdravěji, než tomu bylo v 90. letech [9], [10]. Přesto, navzdory lepší stravě, míra chronických onemocnění a obezity neklesá, ale roste. Od roku 1999 do roku 2018 vzrostla míra obezity o téměř 40 %, z 30,5 % na 42,4 %.

Alarmujících 60% lidí v Evropě má nadváhu

Podle údajů WHO jsou nadváha a obezita čtvrtým nejčastějším rizikovým faktorem nepřenosných onemocnění v evropském regionu. Podle posledních dostupných dat z roku 2016 v Evropě do kategorie lidí s nadváhou či obezitou spadá 59 procent dospělých a téměř třetina dětí.

Tabulka zdroj (ref).

Tato zjištění nás vedou k zamyšlení, zda je naše definice "zdravého stravování" správná. Možná bychom měli znovu posoudit, co považujeme za zdravé jídlo. Je třeba zvážit, zda potraviny, které jsme začali jíst více, mohou přispívat k růstu chronických onemocnění, i když jsou považovány za zdravé.

Přitom je důležité poznamenat, že pokud se složení naší stravy v posledních desetiletích nezměnilo výrazně, není pravděpodobné, že by bylo hlavním původcem epidemie chronických onemocnění. Naopak, pokud konzumace určité skupiny potravin vzrostla spolu s mírami chronických onemocnění, měli bychom ji pečlivěji zkoumat. Zde je seznam potravin, jejichž spotřeba se během posledních 50 let nezměnila nebo mírně vzrostla:

• Živočišné tuky
• Vejce
• Mléčné výrobky
• Luštěniny
• Zelenina
• Kořenová zelenina (brambory)
• Ořechy
• Ovoce

 

Špatná výživa a její role v chronických onemocněních

V oblasti výživy, která se nezměnila od 60. let do roku 2017, nalezneme sodík, nasycené tuky, živočišné produkty, cholesterol, dietní vlákninu a celkové sacharidy. Je složité obviňovat jakoukoli z těchto živin za rostoucí míry chronických onemocnění, když jejich konzumace zůstala v průběhu posledních pěti desetiletí relativně konstantní. Nedostatek živin a podvýživa pravděpodobně nejsou příčinou většiny moderních nemocí, protože naše příjem vitamínů a minerálů je dnes vyšší než kdykoli předtím.

Nicméně, zde jsou čtyři hlavní skupiny potravin, jejichž konzumace výrazně vzrostla od poloviny minulého století:

• Cukr a sladidla: zvýšení o 88 kalorií denně
• Maso: zvýšení o 125 kalorií denně
• Obiloviny: zvýšení o 185 kalorií denně
• Rostlinné oleje: zvýšení o 423 kalorií denně

Ačkoliv naše konzumace obilovin a cukru od 60. let významně vzrostla, od 90. let jsme zaznamenali pokles kalorického příjmu z těchto zdrojů, avšak míry obezity a diabetes stále stoupají. V roce 1997 jsme konzumovali 871 kalorií z obilovin a 651 kalorií z cukru, dnes je to 812 kalorií a 603 kalorií. Pokud by obiloviny a cukr byly hlavními původci chronických onemocnění, očekávali bychom lepší zdravotní výsledky, ale bohužel prevalence diabetu se od té doby více než zdvojnásobila.

Zvýšení spotřeby masa, zejména drůbeže, lze částečně připsat dietním radám omezení červeného masa. První dietní směrnice pro Američany z roku 1980 doporučovaly snížení nasycených tuků, cholesterolu a sodíku, a Američané tyto směrnice celkem dobře dodržují. Naše konzumace zvířecích potravin, červeného masa a soli zůstala stabilní, což naznačuje, že tyto složky pravděpodobně nejsou hlavními viníky zhoršujícího se zdravotního stavu.

Co se týče rostlinného oleje, jeho spotřeba je v lidské historii zcela bezprecedentní a dramaticky vzrostla. Od roku 1909 se spotřeba rostlinného oleje v USA zvýšila více než 150krát, což je v souladu s rostoucími mírami chronických onemocnění. Globálně se spotřebuje více rostlinného oleje váhově než hovězího masa, drůbeže, sýra a másla dohromady, což naznačuje jeho potenciální vliv na zdraví.

Rostlinný olej: Skrytý viník v boji proti chronickým onemocněním?

Američané už desetiletí pečlivě dodržují veřejné zdravotní rady od institucí jako CDC, AHA a USDA. Kouříme a pijeme méně, cvičíme více, a přesto míry chronických onemocnění a obezity neustále rostou. Rostlinný olej, který nenápadně pronikl do naší stravy a nyní přispívá přes 700 kalorií denně, což je asi 20 % našeho denního příjmu, by mohl být klíčovým faktorem v této záhadě.

I když veřejnost má zdánlivě jasno o tom, co je zdravé a co nikoli, rostlinný olej zůstává často mimo hlavní diskuzi. Na rozdíl od masa, sacharidů a cukru, které čelí intenzivní kritice a regulacím, rostlinný olej se nedočkává podobného dohledu. Tento fakt může hrát klíčovou roli v pochopení, proč chronická onemocnění a obezita nadále narůstají, navzdory dodržování ostatních zdravotních doporučení.

Takže klíčovou otázkou zůstává, jaké faktory consistentně přispívají k nárůstu chronických onemocnění. Rostlinný olej, jako potenciální hlavní původce, si zaslouží důkladnější zkoumání. Přestože je příliš zjednodušující redukovat složitý problém na jedinou příčinu, nelze přehlížet možnost, že rostlinný olej může hrát významnou roli.

Kritika červeného masa, nasycených tuků, cholesterolu a sodíku možná nebyla úplně na místě. Pravý původce těchto zdravotních problémů by se mohl skrývat mimo hlavní pozornost. Nastal čas zaměřit světlo na potenciálního hlavního viníka: rostlinný olej.

 

Autor: Radek Michalík, nadšenec do dlouhověkosti a celkového zdraví
s dlouholetým zájmem a praktickými zkušenostmi v oblasti wellness, výživy a prevence chorob. Ve své práci se zaměřuje na holistické přístupy ke zdraví, které podporují nejen fyzickou kondici, ale i duševní pohodu. Jeho vášní je pomáhat lidem dosáhnout optimálního zdraví a vitality, aby mohli žít dlouhý a plnohodnotný život.